TOPlist
zářijové číslo



Jsi 663896. návštěvník.
Tento den 89.

Další číslo
12. číslo
Tarsicia vyjde
přibližně za
20 dnů !!!

Král kvízů
Uzávěrka
154.kola (listopad)
je 1.12.2018

Naše ikona

Svátek
Dnes má svátek
Tibor.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
www.in.cz

www.signaly.cz


Archivní článek

Tarsicius:6/2012
Rubrika:Brzy budem profíci
Autor:Zdeněk Drštka
Název:Srdeční záležitost
Článek:Dovolím si, vážení kolegové ve službě u oltáře, uzavřít naši roční exkurzi liturgickým prostorem na místě velmi specifickém. Svým způsobem bychom je mohli nazvat „srdcem kostela“. A bude jen žádoucí, když si k němu vybudujete srdečný vztah. Které že to je místo? Ano, mám na mysli svatostánek. Přesněji řečeno: hovořím o místě, kde je uchovávána eucharistie v době mimo slavení mše svaté. Svatostánek se mu říká už odnepaměti.

Inspirovali jsme se Mojžíšem, který vybudoval první přenosnou svatyni v době putování Izraelitů po poušti. V této svatyni totiž bylo zvláštní, běžným lidem nepřístupné místo, kde se uchovávala tzv. Archa úmluvy. V ní pak zůstávala miska s manou – pokrmem, který Bůh dal svému lidu při putování pouští a který byl předobrazem eucharistie.

A pročpak my?
Mohli bychom se ptát – a právem – proč vlastně eucharistii během mše uchováváme. Prvotním účelem je, aby bylo možné podat přijímání lidem v ohrožení života – nemocným a umírajícím. Ti totiž potřebují eucharistii jako takzvané „viaticum“, což latinsky znamená „pokrm na cestu“. Další dobrý důvod je, že není vždy dost dobře možné slavit mši svatou. Je to případ, který mnozí z vás znají – v některých krajích a oblastech jsou kostely, kam se kněz dostane nejvýš jednou za týden, ne-li ještě méně často. Ale žijí tam lidé, kteří Boha milují a touží se s ním setkat v eucharistii. V takovém případě mohou společně pod vedením např. jáhna nebo jiného, mimořádně pověřeného člověka slavit bohoslužbu slova a poté rozdělovat Kristovo tělo. A pak je zde třetí účel. V eucharistii přece není jen tak něco, nýbrž Někdo. V eucharistii je přítomen živý, vzkříšený Kristus, pravý Bůh a pravý člověk. A jako takový si zaslouží úctu a klanění. Proto uchováváme eucharistii ve svatostánku, abychom se mohli zůstávat v Kristově blízkosti.

Tak tedy svatostánek, nebo oltář?
Dobrá otázka. Často se stává, že v jednom prostoru, v jednom presbytáři najdeme jak oltář, tedy oltářní stůl, tak svatostánek. A stane-li se, že musí ministrant nezbytně přejít z jedné strany na druhou, klade si otázku, co vlastně je teď důležitější, na kterou stranu má vzdávat úctu, zda se uklánět, nebo klekat. Řekněme si to takhle: bez oltáře by nebyl svatostánek. Na oltáři se chléb a víno stávají Kristovým tělem a Kristovou krví – a právě Kristovo tělo ve svatostánku uchováváme. Tudíž to, co se děje na oltáři, je nezbytnou podmínkou pro to, abychom vůbec svatostánek měli. Proto platí všeobecná zásada: v době slavení mše je nejdůležitějším místem oltář. Proto přecházíme-li – když už to jinak nejde – z jedné strany oltáře na druhou, uprostřed se zastavíme, otočíme se směrem k oltáři a důstojně se mu ukloníme.
Pevně doufám, že už vícekrát nebudu svědkem oné politováníhodné události, kdy ministrant odběhl během mše do sakristie pro další patény. Mezitím přinesl jáhen ze svatostánku ciborium a položil je na oltář; začalo přijímání. Ministrant se vrátil do presbytáře, otočil se zády k oltáři s Kristovým tělem a krví a ze zvyku poklekl před prázdným svatostánkem. Přitom vystrčil na eucharistii na oltáři svou ctihodnou zadnici...Tedy abychom si to shrnuli: během mše se klaníme oltáři. V ostatním čase, je-li ve svatostánku eucharistie, vzdáváme eucharistickému Kristu čest pokleknutím.

A jak to poznáme?
Pravda; napsal jsem: je-li ve svatostánku eucharistie. Možná jste už slyšeli o tzv. „věčném světle“, a teď nemyslím na modlitbu za zemřelé. Je to malá červeně svítící lampička – dříve olejová, dnes už nejčastěji napájená elektrickým proudem. Obvykle visí někde v blízkosti svatostánku. Oznamuje právě to, že Kristus je pod způsobou chleba ve svatostánku přítomen. Červené světlo ovšem taky známe ze semaforu. Jak říká generální vikář mé diecéze, i u svatostánku má podobnou funkci. Je pro nás znamením – stůj. Zastav se. Pozdrž se. Zkus se na chvíli zamyslet. Jsem tady a čekám – já, tvůj Bůh a Pán. Zůstaň tu chvíli se mnou.
Zkusme to, vážení pánové, udělat tu a tam i v létě, o prázdninách, půjdeme-li kolem kostela. Zkusme strávit chviličku s Kristem v eucharistii. Zkusme udělat všechno pro to, aby se srdce kostela stalo naší srdeční záležitostí.
Pr/Qr:142/0

Zbývá do:

Aktualizace

Anketa 18.09.2014
Časopis plný fotopříběhů a komiksů
Zakoupili byste si časopis, který bychom vydali a byli by tam některé naše fotopříběhy a komiksy, které jsme v minulosti vydali?
Určitě ano
[hlasů: 202]
Určitě ne
[hlasů: 15]
Nevím
[hlasů: 34]
Záleželo by na ceně
[hlasů: 39]

Anketa 21.02.2012
Ahoj návštěvníku těchto stránek. Jsi:
Ministrant do 10 let
[hlasů: 92]
Ministrant do 15 let
[hlasů: 240]
Ministrant do 20 let
[hlasů: 166]
Ministrant starší 20 let
[hlasů: 140]
Bývalý ministrant.
[hlasů: 85]
Nikdy jsem neministroval.
[hlasů: 63]
Jsem dívka.
[hlasů: 180]
Jsem nevěřící člověk.
[hlasů: 62]

Kniha hostů
Jan Lukeš - redakce
nám nechal vzkaz
jako poslední ze dne 27.8.2014, 20:22
Děkujeme za-
důvěru.-
Čísla jsme-
rádi-
poslali./> /> Požehnané-
dny!
/> Za redakci-
Jan Lukeš,-
redaktor


Starší novinky
25.10.2017, 13:09
Listopadové číslo je už v tiskárně, můžete se těšit. Dozvíte se spoustu zajímavostí z televize NOE. Pokud vás lákají zvláště drony a jiná moderní technika, budete jistě nadšení.
25.4.2017, 14:33
Možná si říkáš, jak to u nás v redakci Tarsicia vůbec funguje. Kdo vymýšlí všechny články a témata? Můžeš to být i ty, když nám odpovíš na pár otázek na adrese