![]()
|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Tarsicius: | 1/2008 |
Rubrika: | Duchovní slovo pro mazáky |
Autor: | otec Marek Miškovský |
Název: | Ite missa est |
Článek: | Je to jako blesk z čistého nebe. Skoro neuvěřitelný záblesk, po kterém nenásleduje hrom. Teď a konec? A pak už nic? Je cítit ionizovaný vzduch. U oltáře kněz slouží tichou mši svatou. Klečím vzadu kostela, modlím se, vnímám gesta, slyším slova, cítím Boží přítomnost a sílu. Mše tiše plyne, kněz přijímá. Klečím a hluboce skláním hlavu: „Non sum dignus!“* Jako ve snu slyším: „Ite, missa est.“** a vidím, jak kněz mizí v sakristii. Tichem kostela v ozvucích odcházejících věřících zní posvátná slova a hudba andělských křídel, která se dotýkala oltáře a jež svým šumem knězi pozvedala ornát při proměňování. Je to jen pocit? Nebo snad fyzikální vyjádření přítomnosti Boží? Je to pravda! Hodiny mě zradily. Ukazují o hodinu víc, než když jsem vstupoval do kostela. Dodávám si odvahu a přicházím před oltář, poklekám. Na zlatých dvířkách majestátního svatostánku je symbol ryby ve vlnách s nápisem „IΧΘΥΣ“(řecky „ryba“) – Ježíš(I) Kristus(X) Boží(Θ) Syn(Y) Spasitel(Σ). Hledím na zlatou bránu, snažím se jí proniknout očima víry. Tak tady přebývá sám Bůh. Bůh je všudypřítomný, ve svatostánku je Kristus jako Bůh, ale především se s ním zde setkáváme jako s člověkem, lépe tedy nahradit slovo Bůh slovem Kristus, aby byl mým zachráncem, spasitelem. Jsem v přítomnosti Boha živého – a nezemřel jsem. Oceán je svět. Ryba – to jsi ty, Pane. A co já? Mluv Pane, naslouchám. A je to znovu jako blesk z čistého nebe. Najednou mě do očí udeří symbol ryby ve vlnách. Ryba – to jsem já. Jsi do mě vepsán Ty – Zachránce. Proplouvej, poznávej, dobývej svět. Celý ti patří. Oživuj ho jako ryba oživuje vody. Vše pro Krista. On je zde, abych se s ním setkal, já jsem zde, abych ho nesl do celého světa. Už chápu: Ite, missa est. – Jdu! Jsem poslán, mé poslání trvá. * lat. „Nejsem hoden“ ** lat. „Jděte, jste propuštění“ (missa – zkrácení z missio – propuštění) |
Pr/Qr: | 2581/0 |
|