|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 4/2011 |
| Rubrika: | Manželství |
| Autor: | otec Miro Bartoš |
| Název: | Ženatý kněz. |
| Článek: | Asi si, drazí kamarádi, říkáte, co je to za divný nadpis a jak to, že si s knězem budeme povídat v rubrice MANŽELSTVÍ? Nemějte strach, vše je v pořádku, dnes jsme se totiž podívali na Slovensko, do Popradu za otcem Miro Bartošem, který je knězem řeckokatolického obřadu. Jak byste nás na pár řádcích seznámil s řeckokatolickou církví? Co je s římskokatolickou společné a v čem se naopak odlišujeme? Zdravím všechny čtenáře časopisu Tarsicius, především vás, ministranty! Církev, od dob apoštolů, se začala rozšiřovat ohlašováním evangelia ze Svaté země na východ i na západ. Lidé, kteří se stávali křesťany na východě, měli jinou kulturu a mentalitu než lidé na západě. Proto, i když vyznávali stejné pravdy víry v Boha, začali se odlišovat ve vnějších projevech víry, především při slavení eucharistie, ale i při slavení ostatních svátostí. Tak vznikly v katolické církvi různé obřady, tedy různé liturgické způsoby oslavy Boha, prohlubování duchovního života věřícího člověka. Mezi západní obřady patří i latinský ritus (to jsou římskokatolíci). Mezi východní obřady, kterých je 23, patří byzantský ritus (to jsou řeckokatolíci). Co mají naše církve společné? Řeckokatolíci a římskokatolíci vyznávají ty stejné pravdy víry, máme jednat podle stejných morálních zásad a spolu s dalšími sjednocenými církvemi jiných obřadů tvoříme katolickou církev, jejíž hlavou na této zemi je římský papež nyní Benedikt XVI. Žijeme na stejném území, jak to, že jsou zde římskokatolíci i řeckokatolíci? To, že na Slovensku, ale i v Čechách jsou kromě římskokatolíků také řeckokatolíci, pochází z dob velkých misionářů, spolupatronů Evropy, které jistě znáte i vy. Ano, jsou to solunští bratři sv. Cyril a Metoděj. Víte, že v dobách Velké Moravy, kníže Rostislav poprosil byzantského císaře, aby mu poslal takové muže, kteří by velkomoravský lid naučili víře v pravého Boha v jazyce, kterému budou rozumět. A tak Konstantin – Cyril se svým bratrem Metodějem připravili písmo, přeložili evangelium a bohoslužebné knihy a v roce 863 přišli na naše území hlásat křesťanskou víru a učit lidi. Soluň (část dnešního Řecka) patřila do Byzantské říše. Tam věřící používali byzantský ritus. Teď pochopíme, že řeckokatolíci v našich zemích zachovávají liturgické obřady tak, jak je k nám přinesli již v devátém století sv. Cyril a Metoděj. Kolik je v ČR řeckokatolíků a do které diecéze vlastně patří? Řeckokatolíci, kterých je v ČR asi 8000, patří do apoštolského exarchátu pro katolíky byzantsko-slovanského v České republice. Exarchát je předstupněm eparchie (diecéze) a prohlásil jej Jan Pavel II. dne 15. 3. 1996. Exarchát má sídlo v Praze, vede jej apoštolský exarcha Mons. Ladislav Hučko, titulární biskup orejský. Na celém území ČR je 20 farností a o věřící se stará 25 kněží. (web: www.exarchat.cz) Jsou také při řeckokatolických mších ministranti? Taky jich je u oltáře třeba 20, nebo dokonce i víc, jako v některých našich farnostech? I při našich bohoslužbách pomáhají ministranti. Jejich počet je různý a záleží na velikosti farnosti. Máme hodně farností v malých vesničkách, kde žije málo rodin s malými dětmi. Tam je kněz rád, když má alespoň dva ministranty. Ve větších farnostech jejich je víc. Jaké to je starat se zároveň o rodinu a farnost? Nezanedbáváte jedno nebo druhé? V našem byzantském obřadu je dosud zachována starobylá možnost, že pokud ženatý muž cítí povolání ke kněžství, může být po studiích a duchovní přípravě v kněžském semináři vysvěcen za kněze. Kněz se svou rodinou žije život spojený s životem farnosti. I rodina pomáhá ve farnosti – při liturgii, práci s mládeží a rodinami. Moje rodina je mi v mé kněžské službě velkou pomocí. Samozřejmě, že moje rodina, tím že žije pro farnost, nemůže mít volné chvíle tak jako ostatní, protože když jsou svátky a jiní mají volno a relax, já jako kněz spolu se svou rodinou připravujeme a prožíváme svátky v chrámu a při akcích, které pořádáme pro farnost. A která z těchto služeb je náročnější být knězem, nebo se starat o rodinu? Dobrý otec rodiny má být také pastýřem, který vede svou rodinu k Bohu. Jak není snadné v této době být dobrým otcem, tak není snadné být dobrým knězem. V našich farnostech věřící říkají knězi „duchovní otec“. Takže se chci snažit být dobrým otcem a věřím, že se to dobře projeví jak v rodině, tak i ve farnosti. Všem ministrantům přeji, abyste vždy měli ve farnosti pouze dobré duchovní otce. Děkujeme za rozhovor a vyprošujeme mnoho sil do Vaší služby. |
| Pr/Qr: | 1654/0 |
|
Archivní článek