|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 12/2006 |
| Rubrika: | Moje cesta ke kněžství |
| Autor: | Vojtěch Janšta |
| Název: | Ministruji jen čtyři týdny v roce |
| Článek: | Milí ministranti, letos jsem v semináři v posledním, pátém ročníku. A tak nastal také čas, abych předal svůj úkol dopisovatele do Tarsicia. Chtěl bych si nyní pohovořit se svým nástupcem, který Vám bude v příštích číslech psát o semináři místo mne. Je jím Jiří Zámečník z Uherského Brodu, bohoslovec 2. ročníku olomoucké arcidiecéze. Jirko, máš v semináři nějaké zvláštní úkoly kromě toho, že budeš nyní psát do Tarsicia? Letos jsem prefektem ročníku. Každý ročník má takového mluvčího, který zastupuje ostatní u představených. A to, co říkají představení, zase tlumočí klukům v ročníku – taková spojka s vedením semináře. Navíc má na starosti všechny ročníkové záležitosti a akce. Tento úkol tě asi dostatečně zaměstná. Nebo máš na starosti ještě něco? Ano. Říká se tomu „pivní prefekt“ – oficiálně prefekt nápojů: Mám se postarat o to, aby v neděli a o slavnostech byla v jídelně možnost dát si pivo. Na konci roku pak vyberu od kluků utracené peníze. To není náročná služba. Je výjimečné, že máš v semináři nějakou takovou službu? Jelikož je nás v semináři méně, než bývalo, tak má většina nějakou službu nebo úkol. Jsou tu např. prefekti zpěvu (ti kdo řídí zpěv při liturgii), prefekti ritu (mají na starost liturgii), prefekti ročníků, kostelníci (starají se o provoz kaple), generál (název pro mluvčího bohoslovců), knihkupec (v seminární prodejně knih), knihovník, správce dílny, auta, kopírky, zdravotník, květináři, správce počítačů, ten, kdo se stará o záležitosti kultury, sportu, ti kdo zastupují bohoslovce za jednotlivé diecéze, varhaníci, redaktoři seminárního časopisu… Kromě toho se podílíme na službách v jídelně, na vrátnici a v ministerce. Stane se, že někdo ve své službě něco pokazí? Mně se jednou povedla taková nepříjemnost na vrátnici. Neznal jsem tehdy ještě všechny bohoslovce, a tak jsem pustil dovnitř chlapa, o kterém jsem si myslel, že je bohoslovec. Ale on nebyl. Bylo mi divné, že jsem ho ještě nikdy v semináři neviděl. Tak jsem řekl raději jednomu bohoslovci, aby se po něm podíval. Pak ho našli, jak chodí po semináři a všechno si prohlíží. Nebyl schopen odpovědět, když se ho ptali, co tam dělá. Tak ho museli vyvést ven. Mluvil jsi o službě ministrování. Jak často si v semináři zaministruješ? Když na mě vyjde řada. Služba trvá vždy týden, z každého ročníku slouží jeden. Je nás v ročníku dvanáct, takže jsem u oltáře asi čtyři týdny do roka. Mimo tento pořad se ministruje v katedrále, kam chodíme občas na nějakou slavnost. Tam jdu k oltáři jednou až dvakrát za rok. Ministruješ rád? Ano, protože jsem blíž u oltáře. Člověk tak je pozornější ke všemu, co se děje. Ministroval jsi odmala? Ministrovat jsem začal docela pozdě, i když odmala jsem chodil do kostela. Zažil jsem poprvé pěkné společenství při přípravě na biřmování a chtěl jsem takto žít ve farnosti dále. A tak mě napadlo začít ministrovat. Díky tomu jsem se setkával a hovořil s lidmi, které jsem dříve jenom míjel, a nic o nich nevěděl. Tento život se společenstvím církve byl pro mě dost důležitý – nebýt toho, zůstal bych jen u nedělní návštěvy kostela a v semináři bych teď nebyl. Věnuješ se nějak ministrantům teď, když jsi v semináři? Celý seminář pořádá v květnu ministrantský den. To přijedou ministranti vždy z jedné moravské diecéze a mají podle věku různý program. Já jsem mimoto zapojen do akce „Minifor“. Je to kurs na vedoucí ministrantů. Probíhá ve třech víkendech za rok. A nyní budeš navíc psát do Tarsicia. Co bys klukům na závěr – a vlastně také na úvod – vzkázal? Když ministrují, ať se snaží vnímat to, co se při liturgii děje, co se čte a říká apod., a nemyslí jen na to, jaký mají úkol. A totéž potom mohou učit i mladší. Protože právě při mši svaté nám může zaznít něco, co potřebujeme slyšet pro svůj život. Děkuji za rozhovor. Milí ministranti, tak vás nyní naposled zdravím odtud z Olomouce a přeji vám také, abyste dokázali stále lépe vnímat svou službu u oltáře a prožívat pěkné společenství s ostatními. Pro Jiřího i pro mne byly chvíle u oltáře a mezi ministranty důležité. Ať jsou stále více důležité i pro váš život. |
| Pr/Qr: | 1449/0 |
|
Archivní článek