TOPlist
říjnové číslo



Jsi 696143. návštěvník.
Tento den 124.

Další číslo
7. číslo
Tarsicia vyjde
přibližně za
14 dnů !!!

Král kvízů
Uzávěrka
161.kola (červen)
je 1.7.2019

Naše ikona

Svátek
Dnes má svátek
Leoš.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
www.in.cz

www.signaly.cz


Archivní článek

Tarsicius:10/2012
Rubrika:Apologetika
Autor:P. Pavel Gábor
Název:Čeho se Koperník bál?
Článek:Všichni známe vyprávění o tom, jak křesťané obecně a katolická církev zvláště „vždy byli proti vědě“, jak se Koperník bál inkvizice, která upálila Giordana Bruna, protože se odvážil hlásat mnohost obydlených světů, a odsoudila Galilea Galileiho a řadu dalších vědců. Takováto verze dějin vznikla koncem 19. století během boje o školství, zejména ve Francii, Německu a Itálii, jakož i v USA (kde šlo spíše o protikatolickou než o protikřesťanskou kampaň). Středověk prý byl hrůzovládou katolické církve, která nepřipouštěla žádný dialog. Těžko lze zpochybnit, že univerzity vznikly na církevní půdě, a tak se alespoň začalo zdůrazňovat, jak na středověkých školách bylo vše podřízeno teologii.

Když malé dítě poznává svět a učí se pojmenovávat věci kolem sebe, zcela přirozeně je chce správně utřídit a zařadit: jablko je ovoce, mrkev je zelenina... Jak skvělý je to pocit, když vše má své místo!
Pěkně uspořádaný svět dává smysl a člověk se v něm cítí doma. Starořecký filozof Aristoteles (4. stol. př. Kr.) postupoval podobně jako dítě, které se učí o světě zároveň se zvládáním mateřského jazyka. Jeho filozofie vychází z předpokladu, že jazyk odráží zdravý rozum a je pravdivým a jediným možným obrazem světa.
Ve 13. století na univerzitách znovuobjevili Aristotela a řada profesorů byla nadšena (např. sv. Tomáš Akvinský). Díky jejich úsilí se zdálo, že Aristotelův systém výborně ladí s Písmem sv. a Tradicí církve. A tak se začalo vyučovat podle Aristotela. Školy studentům nabízely nádherně ucelený obraz světa, v němž vše mělo své místo. Tento obraz člověku říkal nejen, jaký je svět, ale i jak se do něj zařadit, jaké místo v něm zaujmout a vůbec jak správně žít. Atmosféra středověkých univerzit ale byla velmi otevřená. I když se učilo podle Aristotela, nechyběli ani myslitelé, kteří nevycházeli ze „zdravého rozumu“, nýbrž z matematiky. Nejvýznamnější z nich, Mikuláš Kusánský (1401-1464), vydal v roce 1440 spis De docta ignorantia, kde z úvah o maximu vyvozuje, že Země není středem vesmíru, že vesmír může být nekonečný, že Země je stejné povahy jako „nebeská“ tělesa, že nebeské sféry nemohou mít dokonale kulový tvar, že nebeská tělesa jsou obydlená a že existuje mnoho mimozemských bytostí odlišných od lidí. Dnes „všichni vědí“, že za takové názory „církev lidi upalovala“. Co se stalo s Kusánským? Osm let po vydání své knížky byl jmenován kardinálem. Jinými slovy, jeho názory nijak neublížily ani jemu, ani jeho kariéře. Právě proto se o něm nepíše v zavedených „dějinách vědy“.
O Mikuláši Koperníkovi, který objevil, že Země se točí kolem své osy a obíhá kolem Slunce, „všichni vědí“ že prý ze strachu před inkvizicí svůj objev zveřejnil až na smrtelném loži v roce 1543. Podle všeho měl Koperník svůj spis více méně hotový již v roce 1532, ale se zveřejněním otálel. Proč? Zachovalo se nám vyjádření samotného Koperníka, že se nechce „vystavit posměchu kvůli novosti a obtížnosti svých tvrzení“.
Byly tyto obavy oprávněné? Na tuto otázku se dá odpovědět, podíváme-li se, jak bylo jeho dílo přijato, když bylo skutečně publikováno. Skvělý harvardský historik Owen Gingerich nedávno prošel řadu knihoven a díval se do starých výtisků Koperníkovy knihy. Ukazuje se, že vzdělanci té doby knihu četli – a to velice pozorně. Svědčí o tom stav knížek, protože si do nich čtenáři dělali mnoho poznámek.
Koperníkovy obavy tedy podle všeho nebyly úplně oprávněné. Dnes žádný seriózní historik netvrdí, že by se Koperník obával inkvizice. Kdyby tomu tak bylo, určitě by své názory lépe tajil. Ty však byly mezi vzdělanci známé. Např. v roce 1536 ho kardinál von Schönberg, arcibiskup v italské Capui (Koperník přitom žil v dnešním Polsku), písemně prosil, aby se o svou teorii podělil s odbornou veřejností. Navíc názory kardinála Kusánského, zveřejněné více než století před Koperníkem, nikdo nenazýval kacířskými.
Považujete matematickou eleganci za důležitější než zdravý rozum?
Hlavní argument v Koperníkův prospěch byl, že matematický popis jeho soustavy byl elegantnější než popis soustavy aristotelské. Není-li pro vás matematická elegance příliš důležitá, nezdráhali byste se opustit bezpečí zavedených aristotelských názorů a vydat se do zvláštního světa, kde se Země – symbol pevnosti a nehybnosti – neustále vrtí a kroutí?
Snad proto se Koperník bál posměchu. Ale více o tom příště.
Pr/Qr:255/0

Zbývá do:

Aktualizace

Za poslední 2 měsíce nejsou žádné
aktualizace stránek.


Anketa 18.09.2014
Časopis plný fotopříběhů a komiksů
Zakoupili byste si časopis, který bychom vydali a byli by tam některé naše fotopříběhy a komiksy, které jsme v minulosti vydali?
Určitě ano
[hlasů: 221]
Určitě ne
[hlasů: 18]
Nevím
[hlasů: 34]
Záleželo by na ceně
[hlasů: 43]

Anketa 21.02.2012
Ahoj návštěvníku těchto stránek. Jsi:
Ministrant do 10 let
[hlasů: 100]
Ministrant do 15 let
[hlasů: 253]
Ministrant do 20 let
[hlasů: 173]
Ministrant starší 20 let
[hlasů: 147]
Bývalý ministrant.
[hlasů: 88]
Nikdy jsem neministroval.
[hlasů: 68]
Jsem dívka.
[hlasů: 183]
Jsem nevěřící člověk.
[hlasů: 64]

Kniha hostů
Jan Lukeš - redakce
nám nechal vzkaz
jako poslední ze dne 27.8.2014, 20:22
Děkujeme za-
důvěru.-
Čísla jsme-
rádi-
poslali./> /> Požehnané-
dny!
/> Za redakci-
Jan Lukeš,-
redaktor


Starší novinky
25.10.2017, 13:09
Listopadové číslo je už v tiskárně, můžete se těšit. Dozvíte se spoustu zajímavostí z televize NOE. Pokud vás lákají zvláště drony a jiná moderní technika, budete jistě nadšení.
25.4.2017, 14:33
Možná si říkáš, jak to u nás v redakci Tarsicia vůbec funguje. Kdo vymýšlí všechny články a témata? Můžeš to být i ty, když nám odpovíš na pár otázek na adrese